Kalendář

<< 03 / 2024 >>
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Dnes: 28.3.2024


Najít na webu








Poslední aktuality

11.02.2019 - 20:21:00
Mezi elitu
Vyrážíme na zkušenou do zahraničí.
celý článek »

09.02.2019 - 12:11:42
MalýBů
Tak toto je MalýBů.........PR SB401-R
celý článek »

19.05.2013 - 08:45:34
1. rchobbyracing CUP 2013 - fotky od gofyho v gale

celý článek »

26.02.2013 - 17:54:36
2. 1/8 off-road indoor race 2013 - výsledky

celý článek »

26.01.2012 - 19:22:32
Máme nového soupeře
O víkendu jsme jeli na výlet....
celý článek »

RC modely

2. Skřípovský pohár 2011 - zase ryze subjektivní..

Noc byla dlouhá. Tentokrát jsem se na závody těšil tak, že jsem ani nemohl dospat! Ale už to je tady, už sedíme s Lukášem v autě a směřujeme do kotlinky, která nás určitě velmi ráda přivítá.

Sakra, tady něco nehraje. "Náš" stan už stojí, řimi už má vybaleno a klan Vetchých už taky dokončuje vybalování. Radši se kouknu na hodinky, jestli jsme se nesekli o hoďku, ale ne. Fakt je sedm hodin a kluci už jsou tady a v plné polní. Tak hurá s věcma ven z auta. Dneska tu bude velká tlačenice. Lukáš se na minulém závodě domluvil s řiponěm, že mu půjčí e-revo, takže bude na stole o jeden model víc.

Jdeme očíhnout trať. A ejhle. Kluci z pořádajícího klubu se rozhodli, že kvůli bezpečnosti zruší skok na cílové rovince. Opravdu tam někteří lítali hodně daleko a vysoko. Další pozitivum, které přineslo zrušení skoku, je natažení startovního roštu prakticky přes celou cílovou rovinku, takže v T1 už nebudou po startu takové tlačky. Mezi tím co jsme koukali na změny na trati už dorazil řipoň a v zápětí se už Lukáš seznamuje se svým dnešním partnerem, e-revem.

Teď přijde odstavec pro mne nelichotivý, ale napsat to musím. Řipoň říkal: "Tady dáš baterky, nepomichej kabely, když je budeš zapojovat do reglu a pak to tady zapneš a Lukáš může jezdit." Jak to vypadalo ve finále? Tady jsme dali baterky, nepomíchali jsme kabely k reglu a tady jsem to nezapnul. Regl jenom problikl. No nic, pokus číslo dva. A regl zase jenom probliknul. Na třetí pokus se regl "chytil", ale pro změnu auto nejelo. Ještě že tu máme řimiho, zkušeného Traxxasharcovníka. Po chvíli přemýšlení a jednom čerstvě načepovaném studeném mi sdělil, že už na to auto nemám šahat, že jsem rozhasil regl! Potom si ještě chvíli hrál na reglu "tetrise" a pak už auto začlo Lukáše poslouchat a ten se mohl jít svézt na trať. Tímto bych tento odstavec uzavřel a dále se k mým pokusům proniknout do tajů modelů na elektřinu nevracel Laughing.

Těmato srandama jsme ztrávili prakticky celý čas volných tréninků, takže jsem ještěrku nestihl ani vrknout. No co už. Snad mě nezklame holka moje zlatá. Tak šup na ni s kastlí a jdeme na zahájení a samozřejmě spáchat společný snímek. Jak jsem předpokládal, protože opět někteří jezdci s elektrama nedorazili, tak pojedeme sloučeně jak elektry, kterých byly tři kousky (Lukáš, malý Tonda a gofy), tak my s monstrama (moje maličkost, řimi, řipoň, velký Tonda a Tomáš který dorazil až na zahájení). Celkem tedy osm kousků na trati. Co si budem povídat. Traxxas tomuto uskupení vládne. Ať už jsou to reva 3.3, které jezdíme všichni u nás v monstrech, nebo e-reva a to jak s plechovkama, které jezdí malý Tonda s Lukášem, nebo střídavkou, kterou bude vodit gofy.

A je to tady, za chvilku se jede, takže hurá na pitlane. Problém. Jak jsem se neprojel ráno, nepošťoural se v tryskách, tak mi ještěrka nechce držet volnoběh a protože Lukáš stojí nahoře na věži a já nemám mechanika, nejsem zchopen odstartovat. No nevadí. Podívám se, jak to klukům jede. A jede jim to pěkně, to se musí nechat. S úsměvem je po rozjížďce přivítám v depu. Mezitím už jsem dal motor do kupy a volnoběh je v ažůru.

Pro jistotu jsme se ještě s Lukinem dohodli, že bude se mnou dole na boxech, minutu před startem rozjížďky dotankujem ještěrku, já vyjdu nahoru, Lukáš mě pustí na trať a pak půjde nahoru jezdit on. Domluva to byla výtečná a fungovala. Další rozjížďku už jsem v pohodě odstartoval, taky Lukáš se dostal na věž včas, takže nebyl problém (ale nějaký mechoš by se nám příště sakra hodil). Při druhé rozjížďce jsem vysloveně kulil oči, jak je ještěrka poslušná. Nevím co přesně zapříčinilo tak velkou změnu v jejím chování, ale opravdu, poslouchala na slovo. Ve vlásenkách už vůbec neopisovala tak obrovský oblouky, byla ochotná se na pětníku otočit, prostě paráda. Měl jsem pocit, že to dneska fakt půjde dobře.

Při obhlídce modelu mezi rozjížďkama jsem "ztratil" pravé zadní kolo. Koukal jsem na to jako puk. Nebyla povolená matice kola, ale sjel z poloosy celý unašeč. Takže se musel povolit červík, co drží na místě osku. No, sem blbej. Myslel jsem si, že červ se nemůže dostat ven, pokud je na unašeči kolo, ale opak je pravdou. Moje kola nemají dost hluboké vybrání pro unašeč, takže disk nepřekrývá červík a ten se může povolovat, jak je mu libo. Na scénu tak nastupuju pojišťovák závitů. Snad už to bude v pořádku, nerad bych lovil kolo v potoce Laughing.

Třetí rozjížďka taky byla naprosto v pohodě. Dokonce jsem se odvážil skočit zadní dvojskok najednou a vyšlo mi to. No ale co si budem povídat, potom jsem to zkusil ještě třikrát a pro změnu mi to nevyšlo ani jednou. Ale to nevadí, to mě tentokrát vůbec nevadilo. Podstatné bylo, že jsem si mohl dovolit tlačit na pilu v celé technické střední části. Na roletě byla ještěrka poslušná, vůbec neskákala, krásně se přes ni přehnala, jako by jela po rovině a v utažených zatáčkách na povel zatáčela. Prostě radost s ní dneska jezdit.

A máme tu polední pauzu. Takže kontrola dotažení šroubků, výměna prefiltru vzduchového filtru, výměna přijímačového packu. Prostě klasika před finálovkama. Jinak jsem na autě neměl co dělat, protože všechno fungovalo a velmi se mi líbilo, jak to funguje. Aha, jenom ten mechanik. Po zkušenostech z loňska, kdy jsem končil sedmiminutové finále před poslední zatáčkou kvůli nedostatku paliva, jsem se vydal nějakého ulovit. Naštěstí byli na závodě Plchovic, z Brněnského Carclanu. Domluvil jsem se s nima a jak jsem posléze zjistil, zastali ti dva práci pro všechny. Poletovali při finálovkách dole pod náma, podle toho, kdo co potřeboval. A za to jim patří velký dík.

A máme tu první finále. Hodně velká nervozita. Ale bodejť, mám pocit, že dneska bych mohl řimimu trošku zatopit. A už to fičí. Jo, to natáhnutí roštu byla dobrá věc. Žádné halo v T1, krásně jsme se tam všichni naskládali. A já visím!!!!!!! Ano přátelé, já dokážu viset za řimim. Určitě aspoň kolo, ne-li víc, než přijde opět můj pokus o skočení dvojskoku. Tentokrát se, jako většinou, nepovedl. Ale nevadí. Řimi je dobrý vodič a za sebou mám bezpečnou deku, takže se nic neděje. Tak se zklidním a spíš se soustředím na čistou stopu a snažím se vyvarovat zbytečných chyb. Při předjíždění pomalejších soupeřů jsem radši opatrnější. To už jedu hlavou, ne srdcem a vím, že první finálovka se blíží ke konci a je zbytečné ztratit pozice. Když se mi zdá přede mnou moc husto, houknu dolů na boxy, že pojedem natankovat, což proběhne taky naprosto bez problémů a potom v klidu dokroužím na druhém místě. Tohle ježdění se mi líbí. Když nechybuju, tak dokážu na řimiho tlačit, takhle mi to fakt šmakuje.

Mezi finálovkama není fakt moc co dělat, takže je zbytčné, abych Vám tu psal jak sedíme pod stanem a smažíme se v tom neskutečným pařáku, takže pojďme rovnou na druhou finálovku.

Start do druhé finálovky jsem asi trošku zaspal, nebo celý zbytek pole byl hodně ostrý a rozestupy za T1 jsou podstatně menší. A je to tady. Chyba, záda a kolem mě jedou ostatní modely. Paráda, mám tu "nový start" z chvostu pole. Ale je to dobré. Díky tak dobré ovladatelnosti ještěrky nemám až takový problém, když chci někoho předjet. Můžu zkoušet různé místa a různé stopy, kudy by se dalo předjíždět a nemusím jet opatrně, protože auto neposlouchá. Ale většinou si předjíždění nechávám na cílovku. Přece jenom nejsem tak zkušený player jako řimi nebo řipoň a tam, kam oni strčí auto já bych se neodvážil. Boxy proběhnou opět v pohodě a valím dál, prokousávat se pořadím dopředu. A je to tady. Co? No ořech. Jaký ořech? Ořech co se jmenuje Tomáš! Asi mu v autě chytly saze, políbila ho můza a on jede jako bůh. Nenechává mi nikde místo a pokud nezahodím mozek do trávy, nemám kudy před něj. Asi dvě kola ho oťukávám, ale není to na bezpečné předjetí. Ale pak udělá chybu a já jdu před něj. A konec. Ale byla to dřina, tahle finálovka!

A zase, nudné intermezzo při čekání na poslední finálovku. Máme jet jako předposlední, po nás jen A finále buggy, takže je spousta času a mraky se honí, takže největší starost nám dělá, jestli nezmoknem. Tohle ovšem není starost pro řimiho. Má to jasný a bere model a jde ho čistit na stupně vítězů. Třetí finálovku už nepojede a bude fotit.

Třetí finálovku tak startuju sice z druhého fleku, ale přede mnou není žádný model, jehož prach by ještěrka musela žrát. Takže to jde samo. Nejde. Rupne mi v kuli a já chci aspoň časem pojet řimiho. Jednou mi zadní dvojskok vyjde, ale v dalším kole už je na něm ještěrka na krovkách a Robert na mě zespod řve, ať neblbnu a jedu čistě. Tak, nasypem mozek zpět do hlavy a pojedem s rozumem. A podle pochval co se mi dostávají zespod z boxů jedu i rychle. Tak to jo, tohle by mohl dopadnout dobře. A taky že dopadlo. Skrumáži při předjíždění o kolo jsem se vyhnul preventivním tankováním a potom to do konce byla už malina. Evidentně jsem už nebyl tolik soustředěný na jízdu, protože jsem slyšel komentátora jak hlásí, že první v elektrách si Lukáš jede pro vítězství ve své kategorii.

A máme to za sebou. Teda, ještě musíme jít zmoknout na půlhodinové nahazování finálovky buggy, ale není to tak moc, aby se udělalo bláto. Spíš déšť jenom smyl trochu prachu a místo v prachové lázni jsme tam půl hodiny nahazovali v parní lázni.

Balení, stupně, potlesky, poháry.........o tom taky psát nebudu. O tom to není, o poháru, ale spíš o pocitech během jízd a dnes hlavně o pocitu, že řimi není stále na hony přede mnou. Ne na hony, ale už jenom třeba na hon Laughing. Pořád mu nejsem rovnocenným soupeřem, ale už si aspoň nepřipadám jako trubka, která se vozí na chvostu. Takže doma nás pochválili, přežili jsme ve zdraví a jsou rádi, že nás zase mají doma.

A teď nějaké shrnutí, nebo něco takového............

 

Zhodnocení změn před závodem:

Jednoznačně k lepšímu, podle mého všechno kroky správným směrem. Pokud to tak bude fungovat dál, tak pro mé jezdecké "umění" je stávající nastavení podvozku naprosto dostačující.

 

Změny na příští závod:

Jediné, co mě napdlo, že bych mohl nainstalovat dlouhou dvojku do převodovky a získat tak trošku na maximální rychlosti. Druhou variantou by mohl být spojkový bubínek s větším počtem zubů, ale ten nemám a kupovat se mi nechce, narozdíl od dlouhé dvojky, kterou mám v krabici.

 

Škody po závodě:

Zatím jsem na nic nepřišel, ale to ještě může přijít.

 

Multimedia:

gofyho fotky z klání - tentokrát závodil s námi, takže pouze z depa

a samozřejmě můžete sledovat naši galerii, kde se postupem času určitě nějaké fotky dostanou

 

Tak, a to je definitivně všechno, co jsem Vám chtěl říct, takže se s Vámi loučím a doufám, že se třebas potkáme na dalším podniku Skřípovského poháru, který se pojede 23.7.2011.

 

Mef



07.06.2011 | zobrazeno: 1690x | komentáře: 0
autor: mef
« zpět